Režiséři, kteří dokázali (trochu) vylepšit film

O filmech s nejlepší režií jsem už psal zde. Dnes se vydám ale do průměrnějších vod, kde filmy nejsou tak dobré, ale díky těmto chlápkům se dají alespoň snést, takže to není taková námaha sledovat. 

Alexandre Aja - Piraňa 3D

Začneme pěkně zostra. Piraňa měla oživit původní značku z roku 1980, kde díky zásahu producentů druhá Piraňa dostala nehorázně zabrat od diváků i kritiků (James Cameron sice zkoušel film ve střižně zachránit, ale studio jeho verzi nepřijalo). O skoro 30 let později, kdy už studio doufalo, že se na příšernou dvojku zapomnělo, se rozhodlo začít od nuly a udělat film o masožravých rybách znovu a moderně. Režisér Aja tedy pochopil, co diváci od filmu očekávají a hlavně chtějí, takže se rozhodl film nezahltit debilními dialogy, kterým stejně nikdo nevěří a nechá diváky pěkně vycukat, aby pak rozpoutal to nejkrvavější inferno za poslední dobu. Že to bez něj nepůjde jsme se přesvědčili o dva roky později, kdy se do kin vydalo pokračování a takový úspěch nesklidilo.

Bill Condon - Stmívání: Rozbřesk

Bill Condon o sobě dal pořádně vědět hororovým Candymanem a pak už šlo o hezký vzestup díky Bohové a monstra, či Kinsey. Proto bylo celkem podivné, že se po tomto vrcholu vydal do série Stmívání. Ač už jeho rozhodnutí bylo jakékoliv (a zřejmě i velmi tučné :)) dokázal díky své schopnosti poslední dva díly série povznést minimálně na průměrnou úroveň (Rozbřesk II je (ehm) nejlépe hodnocený díl.) a ukázal tak, že dokáže s průšvihu vytáhnout i sebevětší sra... Ne moc dobrý film. Naštěstí tato odbočka na něj neměla negativní vliv a vrátil se Kráskou a zvíře v plné parádě.

David Slade - Stmívání: Zatmění

U Stmívání ještě zůstaneme, protože i další režisér měl s tímto fenoménem (?) co do činění. David se představil velmi solidním V pasti, kde dokázal velmi zvládat napětí a začalo být jasné, že ten chlap umí. Jeho dalším filmem se přesunul z thrilleru k ne moc odlišnému žánru-hororu a to snímkem 30 dní dlouhá noc, kde s napětím pracoval jako nikdo a díky skvělé atmosféře a tempu byl divák stále ve střehu. I možná proto po něm studio sáhlo, když už to se Stmíváním vypadalo bledě a i on dokázal udělat tento díl alespoň trochu snesitelnější, než byl. Tento film měl zřejmě i za následek to, že se David nevrátil k pokračování 30 dní dlouhá noc, které bylo absolutní fiasko.

Guillermo del Toro - Blade 2

První díl Bladea měl v té době neokoukaného Wesley Snipese v hlavní roli a solidní akční scény, minimálně ve finále a úvodní upírskou párty, které brali dech. Druhý díl ale, co se inovací týče, v ničem moc nepřispěl, a tak nebyl pro diváky moc atraktivní. Naštěstí se do dané látky vrhl Guillermo del Toro, který už ve filmech Hellboy ukázal, že dokáže kvalitu vytřískat úplně z čehokoliv, včetně Blade 2, který byl tak nabušený akcí, že mu kde kdo ten slabší příběh odpustí. A když už u tom mluvím, scénárista prvních dvou dílu si řekl, že na tuhle (haha) primitivní pozici stačí sám a třetí díl napsal i zrežíroval a můžete hádat třikrkát, jak to asi dopadlo.

José Padilha - Robocop

Když děláte remake a reboot jedné z největších klasik 80. let, asi musíte předem počítat, že vás za to fanoušci budou kamenovat. Proto bylo překvapivé, že na něco takového najmou zrovna rejžu z Ria, který se představil coby zručný řemeslník svojí Elitní jednotkou, která byla hodně akční, ale i dostatečně levná. Proto přechod na vysoko rozpočtový film nebylo nic lehkého a José se naštěstí rychle rozkoukal a Robocop díky němu nesundá nohu z plynu ani na vteřinu.

Matthijs van Heijningen jr. - Věc: Počátek

V tomto případě šlo o trochu jinou situaci, neboť se jednalo o prequel ke kultovní Věci z roku 1982. Heijningen naštěstí originál (z Ameriky) znal dost dobře na to, aby se do těchto vod vydal a scénárista naštěstí také, takže to neměl Matthijs tak těžké. Navázat ale na podmanivou atmosféru geniálního filmu je opravdu oříšek a Matthijs to zvládl zatraceně dobře. Matthijs ale u filmu nezůstal a raději se vrhl na reklamní spoty pro automobilky.

Stephen Sommers - G.I. Joe

Kdyby někdo před pár lety řekl, že natočí film podle dětských hraček, asi bych si klepal na hlavu. Úspěch prvních Transformers ale naznačil, že to není nemožný nápad a o 2 roky později se nám na plátně objevila filmová verze G.I. Joe. Zároveň šlo o velmi nevděčnou pozici pro kohokoliv. Udělat film podle hraček, mládeži přístupný, se spoustou akce, cool momentů a bez krve (abychom nenaštvali MPAA). Stephen Sommers předtím přebíhal mezi žánry a zásoboval nás rodinnými filmy i akčními horory. Největší úspěch byl zřejmě Mumie, od které se odpíchl k Van Helsingovi, který měl podobné předpoklady jako G.I. Joe. Zřejmě proto byl Sommers na tuto látku dosazen a ač film nebyl kdo ví jaký převrat, dalo se na něj alespoň koukat a sem tam dokázal i pobavit. Víc se po něm asi ani nechtělo. PS:Evidentně se Sommersovi ve Van Helsingovi Česko líbilo, jak jinak vysvětlil jeho návrat v G.I. Joe. Protože je Česko krásné, proto. (A možná i kvůli tom, že je u nás levnější natáčet, ale hlavně kvůli kráse :))

Timur Bekmambetov - Abraham Lincoln: Lovec upírů

Dobře, nebudu lhát, ten film je fakt děsná chujovina a donést mi jako producentovi tohle na stůl, omlátím mu to o hlavu a dám sníst. Nevím, jakému géniovi přišlo jako dobrý nápad nechat Amerického prezidenta kosit upíry sekerou a tvářit se u toho seriózně. Možná pro děti ano, ale film, který je pro ně nepřístupný, fakt nevím. Každopádně se musí nechat, že to Bekmambetov alespoň režijně trošku vyrovnal, aby si divák mohl užívat celkem zajímavé akční scény a vizuál. Zbytek je příběhová tupost, která ani neví, jestli chce být akční film, horor nebo seriozní fantasy.

Zack Snyder - Batman vs Superman

Zakončíme to trochu nečekaně a to jedním z největších komiksových očekáváním i zklamáním roku. Když WarnerBros vidělo, že jim s komiksy trochu ujel vlak a že nestihájí kvalitou a ani kvantitou dohnat rozjeté Marvel studio, rozhodlo se pro opačný přístup a místo jednotlivých sólových filmů, které by vyšlapaly cestu pro týmovku se rozhodli začít obráceně a po Muži z oceli udělali BvS, který byl zároveň originem Batmana a soubojem nejikoničtějších hrdinů ze stáje DC. Jak už víte, dopadlo to strašně a všichni se tenkrát shodli, že to vážně bylo mimo mísu. Do režisérského sedla ale usedl Zack Snyder, který byl spíše než vypravěč vizuální mág a filmy jako 300 či Strážci se dají považovat za velmi vydařené filmy. (Nerad bych zapomněl na jeho Úsvit mrtvých)Ale co se týče tohoto, tady moc předvádět nemohl a musel se spoléhat na CGI akci. Co se ale týče vizuálu, tak je Batman vs Superman alespoň vizuálně hezký, když už nic jiného.